2v1

13. března 2018 v 12:26 | h2u |  zamyšlení


"To, co popíráme, přetrvává."

"To, s čím se přátelíme, také překonáme."

"Dostáváme od života nikoli to, co chceme, ale to, čím jsme."


*********ROBIN S. SHARMA - Rok s mnichem, který prodal své ferrari*********


Asi jsem spíš pesimista, došlo mi dnes ráno, ale optimismus mi rozhodně taky nechybí…

Tak bych si možná představovala rozdvojenou osobnost. Je to tak a za chvilku úplně naopak. Náhlé otočení rozpoložení a nálady o sto osmdesát procent mají těhotné a psychicky nemocní lidé (dle mého názoru). Těhotná nejsem! Tak nevím.

Pesimismus znamená obecný postoj a přesvědčení, že věci jsou špatné nebo zlé a budou patrně ještě horší. Lze jej popsat také jako názor, že zlo stejně nakonec převládne nad dobrem. Jeho protikladem je optimismus, přesvědčení, že věci i svět jsou dobré a budou stále lepší.

Pro oba postoje je ovšem charakteristické, že věci a svět pouze pozorují a posuzují, jako kdyby se pozorovatele netýkaly. Oba se domnívají, že věci jsou nějaké a někam směřují, že je není třeba (nebo není možné) nijak ovlivňovat a stačí jen čekat, jak to dopadne. V tomto ohledu jsou oba projevem jistého fatalismu nebo dokonce dětinství.


Mám jistou vizi - to, čeho bych chtěla dosáhnout. Mám i víru a nutnou dávku přesvědčovacího talentu k sobě samotné, že to prostě bude dobré - vyjde to. Ale je dost náročné vydržet v tomto rozpoložení. A tak se dost často objevují pocity jakési odevzdanosti ve smyslu, že to stejně nemá cenu a je to vlastně zbytečné. Spíš mě přijde, že tento pocit jsem já sama a na tu naději v dobro a úspěch si jen hraji. Asi už dopředu vím, že to nepůjde. No a takhle to opravdu nepůjde.

Tak poslední měsíce se učím spíš neřešit a prostě konat.
Jsem totiž ke všemu ještě vynikající analytik. Vše strašně ráda dopodrobna a dokola rozebírám, až to rozeberu na miniaturní kousky a tam se vždycky nějaká pochybnost či komplikace najde. Té se pak chytím a uměle ji zvětšuji, až si jí nejde nevšímat a přebije všechnu tu naději a možnosti, jak uspět. Je to komplikovaný proces a já vlastně ani nevím, proč to dělám. Tak teď proti tomu "bojuji"!


Proto mě zaujali věty, které jsem vybrala z dnešní a zítřejší myšlenky dne (trochu předbíhám).

Všechno je to o nás samotných, ale i tak věřím, že co má být tak nějakým způsobem bude. Když tomu nebudeme vyloženě házet klacky pod nohy nebo se prát s větrnými mlýny.

Tak budu pokračovat a nechám to nějak plynout a uvidíme...



Hezký den.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama